Proč čas od času nechat telefon v kapse?

Dnes je vše jen o telefonech. Jaký typ máš? Je to ten nejlepší? Nejdražší? A má v sobě všechny aplikace, které jsou vůbec potřeba? To je myšlení téměř každého, kdo mobilům holduje. Občas mám dokonce pocit, že při seznámení už nezáleží na tom, jaký jste Vy. Nýbrž jaký je Váš telefon.

Já sama chytrý telefon nevlastním. A ne, nejsem šílená ani chudá. Zkrátka ho mít nepotřebuju a nechci. Což je celkem riskantní způsob myšlení v době, kdy se pomalu ani nezajdete vyčůrat bez mobilu v ruce. Ale dává mi to tak nějak právo napsat tenhle článek, a mít přitom pocit, že opravdu vím, o čem mluvím. Z mého pohledu, proč je dobré nechat telefon čas od času spát?
dívka pozorující oblohu

VNÍMÁNÍ

Začnu s nejzákladnějším smyslem, tedy zrakem. Jakmile si dovolíte místo do telefonu koukat vzhůru, zjistíte, že kolem Vás je tolik zajímavých věcí. Lidí. Barev. Zkuste jít po ulici a dívat se. Najednou se chytíte, jak se sami sebe ptáte: „Tenhle barák tu byl vždycky? A odkdy má paní Nováková obarvenou hlavu?“

Zdá se to být jako naprostá hloupost, ale vnímat věci kolem sebe jinak, než přes obrazovku telefonu ne může vyplatit. Možná už jste potkali lásku svého života a ani jste si jí nevšimli. Napadlo Vás někdy se na to dívat takhle?

VCÍTĚNÍ SE

V momentě, kdy zvednete hlavu od telefonu, začnete si víc všímat nálad lidí. A pokud se v tom pocvičíte, brzo sami sebe popíšete jako velice empatického člověka. Což je vzácná vlastnost. To pak můžete na kamarádce poznat, že se trápí a rozveselit ji. Nezdá se to být moc. Ale pro tu kamarádku to může znamenat celý svět
dívka zírající do telefonu

PŘÁTELSTVÍ

Už jste někdy někoho slyšeli se vychloubat tím, kolik má kontaktů v telefonu? Já ano. A byla to jedna z nejsmutnějších věcí, co jsem kdy slyšela. Hlavně proto, že ten člověk z toho měl skutečnou radost. Přitom polovinu těch lidí nepotkává vůbec a jen s desetinou z nich pravidelně.

Proto je čas od času dobré přátelit se s lidmi doopravdy. Nekomunikujte pomocí telefonu, když sedíte vedle sebe, proboha! Zvedněte hlavu a povídejte si skutečně. Vnímejte náladu toho člověka a mějte radost, když na Vás reaguje jiskřičkami v očích. To v telefonu nevykoukáte ani kdybyste měli milion kontaktů, tomu věřte.

ČAS

Asi nejdůležitější bod. Co mám k tomuhle říct jiného než to klišé, že čas nejde vrátit zpátky? Opravdu ho chcete plýtvat na zírání do telefonu? Nebo se chcete raději setkávat s přáteli, učit se dovednostem nebo cestovat?

„Jak se sakra stalo, že se nevídám se svou sestrou? A proč trávím většinu sobotních večerů doma sama?“ To jsou ty otázky, které si začnete pokládat, jakmile odložíte telefon. Protože najednou Vám nic nezaclání v tom, abyste viděli věci, tak jak jsou. Začtete poznávat nejen lidi kolem sebe, ale hlavně a nejvíc sám sebe.

Je možné, že Vám přečtení článku nic nedalo, možná jste se mu dokonce zasmáli. A to je Váš problém. Taky je dobré si uvědomit, že po nikdo nechce, abyste se telefonu vzdali úplně. Jenom mu zkrátka nedovolte Vás ochromit od života, který máte před sebou. A který je jen jedno zvednutí hlavy daleko.